Když pojedete po silnici od Mnichova Hradiště k Jičínu, nebo obráceně, nemůžete přehlédnout zajímavou oválnou stavbu na vrcholku zalesněného návrší, nedaleko Sobotky.

Jde o zámek Humprecht, svou architekturou ojedinělou stavbu v celé Střední Evropě.

Vznik zámku

Na místě zámku snad stávala středověká tvrz, což lze dnes již jen těžko dokázat. Stavebně velmi zajímavý lovecký zámeček zde postavil italský architekt Carlo Lurago v letech 1666-1668 a to pro hraběte Jana Humprechta Černína z Chudenic (1628-1682). Ten patřil ve své době k nejbohatším lidem v Čechách a šlo o vzdělaného českého šlechtice, který také česky mluvil i psal. Sloužil v nejvyšších dvorských kruzích, třebaže jen jako komoří arcivévody Leopolda Habsburského, mladšího syna Ferdinanda III. a pozdějšího římskoněmeckého císaře a českého a uherského krále Leopolda I., ale měl i další významné funkce. Byl například vyslancem v Benátkách, kde se nadchnul pro umění a začal sbírat obrazy. V roce 1666 se pustil do stavby “Humprechtsbergu” na panství Kost, ve stylu italských vil. Půdorysem stavby jsou dva elipsoidy, vnitřní je vyšší, stejně jako věžička na střeše. Mezi oběma elipsoidy jsou lichoběžníkové místnosti různého využití a středové prostory byly upraveny jako sály. Přízemní tvořila předsíň a v patře se nacházela slavnostní zámecká jídelna, vysoká 16 metrů, se šestinásobnou ozvěnou. Na vrcholu věže byla plechová báň s křížem. Současně se zámkem se budovala obora s několika vyhlídkovými altánky ve tvaru rondelek a také panský dvůr na kraji vesnice Března. Budova zámku byla sice v hrubé stavbě dokončena roku 1668, ale stavělo se ještě roku 1674. Jan Humprecht sem pak jezdil s rodinou na hony, výlovy rybníků a podobně. V roce 1678 zámek zapálil blesk a při následné opravě bylo přidáno jedno podlaží s pavlačí, ale celkově se již nedbalo tolik o vzhled, protože stavba byla darem Humprechtově manželce, Italce, která v této době již žila v Itálii, protože se ji v Čechách nelíbilo.

Další historie zámku

Dědici občas zámek využívali k reprezentačním účelům, v roce 1738 ho koupil hrabě Václav Kazimír Netolický z Eisenberka. Dál pak zámek sloužil k reprezentaci nejen majitelům, ale i úředníci panství zde pořádali třeba svatby, i když tajně. Kolem roku 1780 měl zámek na mále, když ho tehdejší majitel hrabě Antonín Vratislav Netolický chtěl zbořit a postavit zde něco nového. Nebezpečí bylo zažehnáno stavbou zámku ve Vlčím Poli.

Při opravě zámku v roce 1829 byla na střechu umístěn místo kříže půlměsíc, snad podle toho, že stavitel byl údajně v Turecku vězněn v podobné věži. Zámek však postupně zpustl a stal se cílem sobotecké mládeže.

Novodobá historie

Při pozemkové reformě v roce 1926 získalo zámek město Sobotka, které ale nemělo další peníze na rekonstrukci. Té se ujal Kruh rodáků a přátel města Sobotky a okolí a v roce 1937 začaly stavební práce. Stěny velkého sálu ozdobily fresky Richarda Wiesnera s náměty ze života zakladatele zámku a strop černínský znak od Rudolfa Beneše. V roce 1940 se do zámku nastěhovalo sobotecké muzeum. Od roku 1958 zde byla také expozice Památníku národního písemnictví v Praze věnovaná soboteckým básníkům a spisovatelům F. V. Jeřábkovi, V. Šolcovi, J. L. Turnovskému a F. Šrámkovi.

Lesopark

Kolem zámku se rozkládá lesopark, který zdobí mnohé cizokrajné dřeviny – jírovec maďal, borovice černá, akát, vejmutovka a další. Zejména na jaře zde rozkvétají pestré koberce květů sasanek, pak violky, jaterníky, plicníky, křivatce a další rostliny známé i vzácnější, jako je bažanka vytrvalá či pitulník žlutý či samorostlík klasnatý, ale i některé druhy orchidejí, kruštík polabský a kruštík modrofialový a další. Vidět zde můžeme i množství živočichů od bezobratlých až po různé drobnější savce.

Služby návštěvníkům

Dnes si v zámku můžeme projít dva prohlídkové okruhy. Na hlavní trase to je zámek s černou kuchyní, přípravnou a knihovnami a v 1. poschodí s interiéry ze 17. až 19. století a muzeem ve 2. patře. Kratší náhledový okruh je určený spíše pro rodiny s malými dětmi. Druhý okruh nabízí tématické výstavy. Samostatně lze také vystoupat po 59 schodech na balkon s širokým výhledem do kraje, při dobré viditelnosti dohkédnete až na Krkonoše, Ještěd, Bezděz a jiné vrchy v širším okolí. Vrchol věže je přístupný v době konání výstav.

Další místa v okolí: Lanové centrum, památný dub, Koupaliště a kemp Sobotka, studánka Pod Humprechtem, Sobotka (historické centrum, kostel, Muzeum a archiv Fráni Šrámka, Šolcův statek), Osek (kostel s dřevěnou zvonicí), Vesec (filmový Liptákov, lidová architektura, bývalý skalní mlýn) a další.