Kdysi byl Ještěd považován za součást Lužických hor, dnes se však ustálilo tvrzení, že existuje samostatný tzv. Ještědsko-kozákovský hřeben, který je součástí Krkonošské oblasti. Tento novotvar většině čtenářů asi nic neříká, protože cestování po krásách naší republiky není honěním se názvoslovím, ale vnímáním souladu činnosti lidí s přírodou.
A Kopanina je toho skvostným příkladem. Velmi pěkná architektura rozhledny tu byla zasazená do úžasné přírody. A stalo se tak právě asi uprostřed onoho Ještědsko-kozákovského hřebenu, jinak řečeno v severní části Českého ráje. Jde ale o podcelek Ještědský hřbet a jeho okrsek Kopaninský hřbet, případně podokrsek Javornický hřbet.
Krajina předrozhlednová
Širší oblast Kopaniny byla osídlená až v 16. století, samotná ves Kopanina se uvádí 1615. Její oblast byla rozdělená ke třem panstvím, jmenovitě Malá Skála, Svijany a Český Dub. Tato hlavní Českodubská část s Dalešicemi byla v roce 1888 připojena k Pulečnému, což platí dodnes. Zhruba do roku 1850 zde převažovalo zemědělství, pak obchod s ovocem, zeleninou a bramborami a později sklářství.
Historie rozhledny
Kopanina s výškou 657 metrů, německy nazývaná přepisem jako Kopainberg, je vrch v okrese Jablonec nad Nisou, nad jihozápadním okrajem vesnice Kopanina. Základní kámen rozhledny byl, zásluhou turnovského odboru KČT, položen na podzim roku 1893 a věž byla postavena podle návrhu člena KČT Františka Duba. Pro veřejnost byla rozhledna slavnostně otevřena 3. června 1894. Původně byla 18 metrů vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím a litinovým ochranným pásem. Na současnou podobu byla na prosklenou vyhlídkovou nástavbou přestavena při úpravě v roce 1936.
Popis rozhledny
Někdo říká o Kopanině, že jde o cihlovou krásku mezi českými rozhlednami. Jde skutečně o velmi zdařilou štíhlou stavbu, na kterou vystoupáme po 94 schodech. Zde na vrcholu zalesněné výšiny působí rozhledna skutečně dominantně, ale když by stála se svými 18 metry někde v sídlišti, sahala by zhruba do 5. patra okolních betonových domů a věžáků. Tímto srovnáním jsme věž rozhledny určitě nechtěli pohanit, ale pozvednou to, jak tu organicky splynula s okolní přírodou.
Výhled
Rozhledna nabízí skvostný výhled na celý Český ráj s jeho dominantami zříceninou Trosky, ale i městem Turnovem. Vidíme i na Ještěd, Ralsko, Bezděz a při skutečně dobré viditelnosti i na Hazmburk v Českém středohoří. Dále to je Černostudniční hřeben s rozhlednou a vpravo od něho hřebeny Krkonoš. Z nejbližších míst je to především hrad Frydštejn a údolí Jizery v oblasti Malé Skály.
Přístup
Osada Kopanina leží na silnici od Jablonce přes Půlečný, případně od Kokonína přes Dalešice směrem na Frydštejn, s odbočkou na Rychnov u Jablonce n. N. K rozhledně se pak můžeme dostat velice snadno, autem lze zaparkovat přímo v osadě Kopanina a pokračovat pěšky po zelené značce. Dostaneme se sem i po modré značce od penzionu a restaurace Na Vejpřeži, což je na stejné silnici, kousek směrem od osady Kopanina k Frydštejnu.
Pro pěšáky, případně cyklisty, uvádíme, že ona zelená sem vede z Malé Skály a ona modrá z Frydštejnu, případně dále z Dolánek u Turnova. Druhá strana modré značky má začátek u vlakové zastávky v Rychnově. Pokud není rozhledna otevřena, je si možné klíč vyzvednou v Kopanině u paní Janků v čp. 2.
Zajímavost
V dolní části příkřejšího, vyššího jihozápadního svahu jsou výrazné nesouměrné kuželovité bazaltandezitové suky, jmenovitě třeba Mandlová hora, kde lze nacházet polodrahokamy. Na západním svahu vrchu je Les zelené energie, kde jsou vysazovány stromy za zákazníky Skupiny ČEZ.
