Většina hradů je dominantou svého kraje, protože čnějí na vrších nad našimi městy a obcemi. Ve Sloupu v Čechách to je ale jinak, tady je hrad v nejnižším místě obce. Ale i tak vypadá opravdu monumentálně, jde totiž o skalní suk o délce kolem 100 metrů.
Prehistorie hradu
Údolím Dobranovského potoka vedla, v tomto úseku, od pradávna kupecká stezka, a právě skalní suk ve Sloupu se velice hodil k její ochraně. Jak dosvědčují archeologické nálezy, lidé zde žili již před pěti tisíci lety a to v pozdní době kamenné. Zdá se, že tu pak již bylo osídlení takřka nepřetržité, problém je v tom, že lidé vždy zničili to, co tu bylo před nimi, resp. To házeli ze skály. Proto jsou všude kolem velké vrstvy, které skrývají to, co bylo nad nimi.
Historie hradu
Středověký hrad, který zde logicky vznikl, se připomíná v roce 1324 za Čeňka z rodu Berků z Dubé. Hrad se stal středem rozsáhlého panství a je zajímavé, že další majitel hradu po Bercích, Jan Velfl z Varnsdorfu, vlastnil mimo hradu a vsi Sloup ještě Radvanec a několik malých vesniček v okolí. Co vedlo Berky k tomu, že tak významný hrad roku 1412 prodali, nevíme. Také nevíme, jak se hrad dostal do majetku Mikeše Pancíře ze Smojna, který se zde uvádí od roku 1437 s tím, že se v roce 1433 uvádí naposledy jako hejtman na Fredevaldu u České Kamenice. Co však víme, jako i jiní v této době a v této oblasti, se pustil do válčení s Lužicí, přičemž se oba soupeři vzájemně napadali a olupovali. Konec bojů nastal v roce 1455, kdy Sloup byl pět týdnů obléhán a dobyt. Po Pancířích se majitelé střídali, Vilém z Ilburku a opět Berkové. Za nich byl pod hradem postaven zámeček Berkovský dům, a tak hrad přestal být sídlem panstva. Konec hradu je možno datovat do roku 1629, kdy byl dobyt Švédy a vypálen.
Historie poustevny
Asi 50 let ležel hrad v troskách, když v roce 1680 tehdejší majitel panství Ferdinand Hroznata tu založil poustevnu s poustevníkem Konstantinem. V této době byla značná část hradu přebudována tak, že v ní se hradní stopy hledají již jen obtížně. Poustevníci zde žili do roku 1785, kdy byla poustevna zrušena. Proto se dnes můžeme procházet chodbami, kaplí z roku 1739 s kamennou osmibokou „lucernou“, tesanými místnostmi a navštívit domek pro poustevníka postavený roku 1770. Nepřístupný je ale naopak domek vytesaný roku 1726 přímo do jednoho skalního bloku na okraji skály. Oproti jiným poustevnám jde o velmi rozsáhlé prostory, takže se uvažuje, zda nebylo záměrem majitelů zde zřídit klášter.
Výletní místo
Po zrušení poustevny se z hradu a poustevny stalo výletní místo, zachovala se i návštěvní kniha, do které se významné osoby zapisovaly. A tak je hrad přístupný dodnes. Jak jsme se zmínili, část sklály byla upravena jako poustevna, v zadní části se dochovaly stopy po hradu, byť velmi skromné. Jde zejména o dvě strážnice, záseky na okrajích skály a prohlubně po stavbách. Archeologický průzkum v minulosti zjistil, že na horní ploše stával dřevěný palác, ale jinak zrekonstruovat podobu hradu lze jen velmi obtížně. Zřejmě šlo jen o dřevěné stavby, vzhledem k tomu, že se tu žádné stopy po kamenných zdech nenašly.
Služby pro návštěvníky
Hrad Sloup je v letní sezoně přístupný denně, lze zde využít služeb průvodce, ale hradem se můžete procházet bez něho a nechat se unášet výhledy do okolí, či se posadit a odpočinout si ve stínu borovic. Parkoviště a občerstvení jsou pod hradem, k ubytování ve Sloupu máme více možností, zejména ve spojení se zdejším koupalištěm na Radvaneckém rybníku. To je ale asi 2 km vzdálené, při silnici směrem na Cvikov. Do okolí Sloupu vedou, na mnohá další pěkná místa, klasické turistické značky, ale je zde vyznačeno i několik místních okruhů. Poznat vše třeba do vzdálenosti jen 10 km, co Sloup nabízí, to je skutečně otázka několika dní. Sloup v létě žije i čilým kulturním životem, zejména různými představeními v Lesním divadle, ale i koncerty v hradní kapli.
Další místa v okolí: Rozhledna, Lesní divadlo, hrob Břetislava Mikovce (1826 – 1862, známý literát), Skalní město, Samuelova jeskyně, Cikánská jeskyně, Svojkovské skály a Modlivý důl, hrad Svojkov, sklářské město Nový Bor, podzemní továrna Pekelné doly a skalní náhon u Velenic, vrch Slavíček, údolí Samoty u Radvance, Havraní skály, bývalý lázeňský park v Chotovicích a další.
